Domácí péče na křižovatce

Domácí péče pomáhá klientům a jejich rodinám v situaci, kdy se zdravotní stav pacienta zhorší natolik, že ho již nelze zvládnout laickou péčí. Na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře je pak nutné zahájit poskytování odborné zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí. Praktické dopady zákona o sociálních službách popisuje Blanka Misconiová, prezidentka Asociace domácí péče České republiky.

 Co přinesl do systému zákon o sociálních službách? Přinesl nejen změny, ale i očekávané problémy, na které odborníci předem upozorňovali. Síla argumentů však nepřekonala tlak lobbyistických skupin. Zákon je tak s neuvěřitelnou českou kreativitou zneužíván. A bude tomu tak až do doby, než  se českým  politikům a legislativcům podaří vytvořit novelu, která by nemotivovala některé rodinné příslušníky, ale i klienty k jeho zneužívání. Zákon měl přinést zlepšení podmínek pro ty, kteří se o své blízké starat chtějí a finanční příspěvky poctivě využívají pro zlepšení kvality jejich života. Jak je vidět z každodenní praxe, přinesl i další zdroj financí pro ty rodinné příslušníky, kteří prostředky zneužívají pro vlastní, sobecké potřeby. Není nic jednoduššího než se poučit z chyb ostatních, k podobným problémům došlo například v Rakousku. Jak ovlivnil instituci domácí péče?  Pamatuji si velice dobře na předvolební hesla politiků z celého politického spektra, jako například: „Když stonat, tak doma“, nebo „Všude dobře, v domácí péči nejlépe“. V reálném životě však zůstávají jen prázdnými frázemi. Domácí péče se stále potýká s problémy s financováním jak v oblasti zdravotní, tak i sociální péče. Zdravotní pojišťovny by rády rozvíjely systém domácí zdravotní péče, ale stále čekají na oporu v dikci avizovaných právních norem, které by měly přinést prioritní postavení pro ty formy zdravotní péče, které zlepšují nejen kvalitu života klientů, ale i dostupnost zdravotní péče a efektivitu využití finančních prostředků  čerpaných z fondu veřejného zdravotního pojištění. Domácí zdravotní péče k takovým formám péče bezpochyby patří, ale finanční prostředky pro její rozvoj stále chybí. Zákon, který měl motivovat občany k péči o osoby blízké a klienty stimulovat k setrvání ve svém vlastním sociálním prostředí, nebyl doprovázen přesunem finančních prostředků z fondů určených na péči institucionální do fondů určených na rozvoj variabilních forem komunitní péče, kam patří právě domácí péče, pečovatelská služba a jiné.  Co udělat pro nápravu chyb? Možná si vzpomenete na titulky v denním tisku, které výstižně popisovaly tíživou situaci, do které se dostaly kraje i obce, když zákon o sociálních službách vstoupil v platnost. Do podobné situace se dostali také klienti a jejich blízcí. Mnozí dosud neznají svá práva a možnosti, které jim zákon poskytuje. Jsou ale i tací, kteří našli v zákoně díry a snaží se finanční prostředky zneužívat. Mělo by se tedy naslouchat radám odborníků, kteří dokáží předvídat chování sociálních skupin, poučit se z vlastních chyb i z chyb ostatních a přetvářet zákon paragraf po paragrafu podle sociálních potřeb jdoucích ruku v ruce s možnostmi státu a nepodléhajících tlaku lobbyistických skupin. jih